Kdy je třeba navštívit lékaře?

Nejlépe vždy. Pokud však jde o krátkodobou bolest, která brzy přejde, může jít jen o dietní chybu či namožený sval, případně reakci na stresující zážitek. V tom případě se dá požít nějaký vhodný přírodní přípravek (bylinný čaj, švédské kapky) či doplněk stravy na bázi enzymů apod. Proti plynatosti a nadýmání (meteorismu) je k dostání celá škála přípravků.

Jestliže jde o akutní a silnou bolest zvláště v levém nadbřišku či pravém podbřišku komplikovanou zvracením, je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc (i pohotovostní). Nebezpečné jsou i opakované problémy se stolicí (zvláště objevuje-li se v ní krev) a bolestmi břicha. Nemusí být ani nijak silné. Mohou signalizovat i velmi závažné nemoci (např. karcinom tlustého střeva apod.). Dalším alarmujícím příznakem, který by měl nemocného nasměrovat k lékaři je horečka, úporné zvracení či průjem. Může jít např. o infekci či neinfekční záněty trávicího ústrojí. Tlak na středu nadbřišku se stíženým dýcháním může znamenat infarkt. Intenzivní bolest táhnoucí se od zad až k tříslu signalizuje ledvinovou koliku. V každém případě je lépe se nechat vyšetřit a zjistit, že šlo o banalitu, než něco zanedbat.

Diagnostika probíhá zjištěním podrobné anamnézy (předcházejících událostí), rozborem krve, někdy i stolice. Může následovat odborné interní vyšetření u gastroenterologa, zobrazovací metody (ultrazvuk, CT, RTG, endoskopie, rektoskopie či kolonoskopie). Tato vyšetření nejsou však vždy nutná a vždy probíhají po předchozí domluvě s pacientem. Náhlé břišní příhody řeší většinou chirurg, protože může jít o život ohrožující stav.